Turistické informační centrum v Hradci Králové

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM V HRADCI KRÁLOVÉ
Turisticky významné území Hradecko

Salón republiky

zpět


Kombinace čísel 290-140-65 rozhodně nevypadá na první pohled půvabně a lákavě. A přesto se díky ní stal Hradec Králové městem tak noblesním, že se mu začalo přezdívat "salón republiky". Stačilo, aby se tohoto trojčíslí chopilo na začátku dvacátého století několik architektů v čele s Janem Kotěrou a Josefem Gočárem. Díky jejich stavbám se město na soutoku Labe a Orlice dostalo do učebnic moderní architektury. Jednoduše, elegantně, bez jakékoli okázalosti. Stačilo jen dobře využít obyčejnou cihlu, která má rozměry 290x140x65 milimetrů. Co se dá s takovou pálenou cihlou dokázat, poznáte nejrychleji, když prohlídku Hradce Králové začnete na labském nábřeží u Muzea.

Umění v cihle
 
Na budově hradeckého Muzea názorně pochopíte, jak může být cihla povýšená na umění. Dvoupatrovou budovu, jejíž fasádu zdobí výhradně režné zdivo z červených pálených cihel, tu a tam přerušené úzkým pásem hladké omítky, navrhl na začátku dvacátého století architekt Jan Kotěra. Monumentální stavba je od roku 1912 považována za symbol nastupující české moderny. Na tmavě červeném průčelí vyniká zlatý nápis Museum a dvě sedící sochy vyrobené z pálené glazované keramiky. Navrhl je Stanislav Sucharda a ženské postavy představují v alegorii Umění a Průmysl.

Od Muzea jeďte autem k zimnímu stadiónu, kde můžete před procházkou městem pohodlně zaparkovat. Ještě než se vydáte do historické části města, která se vypíná na návrší nad stadiónem, absolvujte malou odbočku k nedalekému mostu přes Orlici. Na jejím levém břehu stojí areál budov bývalé koželužské školy, dnes střední průmyslová škola. Další slavnou budovu z režných pálených cihel navrhl druhý z dvojice dvorních hradeckých architektů - Josef Gočár.

Schody vystavěné pro blaho lidu

Až si dosyta užijete jednoduché elegance Gočárovy koželužské školy, vydejte se od Orlice zpátky k historickému centru. Z Komenského ulice se na hlavní Velké náměstí dostanete nejkratší cestou po starém krytém schodišti. Jmenuje se Bono Publico, což znamená "pro blaho lidu". U stavby z roku 1810, která spojovala opevněné jádro města s jezdeckými kasárnami, si všimněte, jak vojenský inženýr a projektant Lauer vyřešil osvětlení dlouhého krytého schodiště. Nad každým ze tří odpočívadel vybudoval půlkulové kupole spočívající na tamburech s jednoduchými okny. Díky nim jsou dubové schody dostatečně osvětleny přirozeným denním světlem. Ještě než vejdete na náměstí, nepřehlédněte na konci schodiště dům č. p. 34, který se jmenuje Špulákův nebo také Na schůdkách. V roce 1859 se v něm narodil pozdější královéhradecký starosta František Ulrych, který na začátku dvacátého století svěřil architektonický rozvoj města právě Kotěrovi s Gočárem.

Malá historická přestávka

I když se rozhodnete přijet do Hradce Králové především kvůli moderní české architektuře, dopřejte si na Velkém náměstí malou historickou přestávku. Vzpomeňte si třeba na degustátory vína, také oni prokládají lahodné doušky kousky sýra, který připraví chuťové pohárky na další poznávání. V Hradci vám budiž takovou chuťovkou historické Velké náměstí.

Východ ze schodiště Bono Publico vás zavede přímo ke gotické katedrále svatého Ducha. Mohutná silueta, a jak jinak v Hradci než ze všudypřítomného režného cihlového zdiva, nenechá nikoho na pochybách, že ve středověku byl Hradec Králové významným městem. Ve 14. století totiž patřil jako věnné a sídelní město českých královen Elišky Pomořanské a Elišky Rejčky mezi skupinu takzvaných věnných měst. V sousedství katedrály stojí o dvě stě let mladší renesanční Bílá věž. Na jejím vrcholu je zavěšený druhý největší zvon v Čechách Augustin. Do zvonu, který váží bezmála deset tun, by se bez problému ukrylo několik dospělých lidí. Má průměr přes dva metry a vysoký je jeden metr a sedmdesát centimetrů. Podíváte-li se na sedmdesát metrů vysokou Bílou věž pozorně, můžete si všimnout ještě jedné zajímavosti. Směrem k jihu je její osa vykloněná od svislého směru šestatřicet centimetrů. Impozantní stavbou na Velkém náměstí je také Santiniho barokní biskupská rezidence.

Další porce české moderny

Velké náměstí můžete opustit uličkami za jeho podlouhlou severní stranou směrem ke Klicperově divadlu. Labyrintem úzkých schodišť a teras, vybudovaných pochopitelně z typických pálených cihel, sejdete do Žižkových sadů k budově okresního úřadu, další významné stavbě Josefa Gočára. Konstruktivistický komplex budov z let 1935 a 1936 je posledním Gočárovým dílem z oblasti monumentální architektury. Parkem se pak dostanete téměř až ke Kotěrově Muzeu na levém břehu Labe. Od něj se vydejte asi dvě stě metrů proti proudu řeky k městským lázním. I bez plavek bude ta odbočka stát za to. Typická funkcionalistická stavba ze třicátých let dvacátého století od architekta Oldřicha Lisky byla ve své době nejmodernějšími lázněmi v republice. Třicet metrů dlouhý bazén totiž návštěvníkům dopřával i umělé vlnobití. Přes řeku uvidíte od lázní další stavbu z učebnic moderní architektury - takzvané Novákovy garáže. Poznáte je snadno, třípatrovou budovu charakterizují dlouhé pásy oken a nájezdová rampa pro automobily krytá výraznou kupolí. Železobetonová stavba byla na svou dobu vybavena řadou moderních a revolučních doplňků: Celou budovou například vedla šachta na odvětrávání výfukových plynů. V každém patře bylo na padesát parkovacích boxů, dvě umývárny, místnost pro zřízence s telefonem a moderní hasičské vybavení. Do podzemních nádrží se vešlo třicet tisíc litrů pohonných hmot. Od garáží se k zaparkovanému autu vrátíte po Tylově nábřeží, na jehož konci přejdete Labe přes Pražský most, jehož autorem je zase Jan Kotěra. Kromě čtyř kiosků, malých pouličních prodejen na obou koncích mostu, si Kotěra vyhrál i s dalším detailem - osvětlením mostu. Na dva železné oblouky nad silnicí zavěsil řadu drobných žárovek.

Dvě kolečka na rozloučenou

Od zimního stadiónu se můžete, tentokrát už v autě, vydat na dvě kolečka na rozloučenou. Snad v žádném jiném českém městě totiž nemá výraz okružní jízda tak přesný a doslovný význam jako právě v Hradci Králové. Střed města obepínají dva silniční prstence, jejichž základ položil svým architektonickým regulačním plánem města Josef Gočár. Nejprve tak po vnitřním okruhu objedete historické centrum města. Znovu uvidíte schody Bono Publico, budovu okresního úřadu i Žižkovy sady. Až se vrátíte ke stadiónu, zahněte na první křižovatce vpravo. Přejedete most přes Orlici a kolem koželužské školy se dostanete až na křižovatku s vnějším městským okruhem. Po něm pak můžete jezdit kolem Hradce tak dlouho, dokud se se salónem české moderní architektury opravdu důkladně nerozloučíte.




e-mail:
web:

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM V HRADCI KRÁLOVÉ

Velké náměstí 165, 500 01 Hradec Králové
tel/fax: +420 495 580 492
email: icko2@ic-hk.cz
říjen - květen Po - Pá 8:30-12:00 12:30-17:00
červen - září Po - Pá 8:30-12:00 12:30-17:00
víkend 9:00-12:00 12:30-16:00


Hala hlavního nádraží ČD
Riegrovo náměstí 914, 500 02 Hradec Králové
tel: +420 972 341 670
email: icko3@ic-hk.cz
od 1. září  do 12. června Po - Pá 7:15-12:00
                                                            12:30-15:45
od 13. června  do 31. srpna  Po - Pá 7:30-12:00
                                                            12:30-17:30
So - Ne  10:00-12:00 12:30-18:00

Kalendárium

 <  duben 2017  > 
PoÚt StČt SobNe
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
             

Facebook

Turistické informační centrum v Hradci Králové  HRADECKÁ KULTURNÍ A VZDĚLÁVACÍ SPOLEČNOST s.r.o.  Hradecko